Válka v Jugoslávii

Historické souvislosti války v Jugoslávii 

Jugoslávie byl mnohonárodnostní stát, který vznikal a zanikal několikrát v průběhu 20. století. Dějiny této země byly velmi pohnuté, zejména za druhé světové války. Národy a národnosti, lidé různého náboženského vyznání se v průběhu desetiletí vzájemně vraždili a temné rodinné historie si lidé nesli po generace s sebou. Po válce až do své smrti vládl v Jugoslávii Josip Broz Tito. Během jeho vlády došlo k uklidnění národnostních vášní a Jugoslávie vystupovala jako jednotná země. Po Titově smrti v roce 1980 se v Jugoslávii opět začaly zvedat národnostní vášně, které vyvrcholily v roce 1991, kdy slovinský parlament vyhlásil slovinskou nezávislost. Začala první ze série válek o Jugoslávii, slovinská válka, která trvala od června do října 1991.  

Následovala chorvatská válka 1991 – 1995. Chorvaté vyhlásili nezávislost v červnu 1991, ale na území vyhlášené chorvatské republiky se nacházely statisíce etnických Srbů. Válka trvala rok, došlo k těžkým bojům u některých měst, například u města Vukovar nebo Dubrovnik. Nakonec ale ani OSN nezabránila vyhnání Srbů z chorvatského území. Vzhledem k dalšímu pokračování války v Bosně a Hercegovině se o válečných zločinech Chorvatů často mlčí. 

V roce 1992 vypukla válka v Bosně a Hercegovině, která trvala až do roku 1995. Tato válka byla velmi komplikovaná, protože na území BaH žily všechny národy a národnosti smíšeně a vytvořit tak národnostně jednolitá území znamenalo řadu etnických čistek. Proti odtržení BaH od zbytku Jugoslávie se postavila Jugoslávská armáda tvořená převážně Srby. Během války v BaH spolu bojovaly všechny národností skupiny proti sobě, tvořila se spojenectví, která byla zase porušována. Docházelo k mnoha válečným zločinům, zdaleka ne všechny mají na svědomí Srbové, nicméně ti byli nakonec mezinárodním společenstvím označeni za hlavní viníky války.  

Například zničení historického mostu v Mostaru bylo důsledkem bojů mezi Chorvaty a Bosňáky (převážně muslimové). Muslimové a Srbové jsou hlavními protagonisty masakru ve Srebrenici, kdy Srbové zmasakrovali nejen vojáky, ale i civilní obyvatelstvo převážně muslimské. Muslimové  předtím prováděli etnické čistky o několik vesnic dále.  

Sarajevo bylo obležené od dubna 1992 do února 1996. Symbolem obleženého Sarajeva se stal olympijský stadion (olympiáda probíhala v Sarajevu v roce 1984), který se během obléhání stal hřbitovem. Hlavní silou, která ostřelovala Sarajevo, byly jednotky Jugoslávské armády.  

V roce 1997 se začaly objevovat ozbrojené akce kosovských Albánců s cílem odtrhnout se od srbské republiky. Šlo vesměs o teroristické činy namířené i proti vlastnímu obyvatelstvu. Proti nim vystoupila srbská armáda. Nicméně pod dojmem předchozí války, v níž byli Srbové označeni za hlavní viníky války v Jugoslávii, bylo mezinárodním společenstvím podpořeno “národněosvobozenecké” hnutí kosovských Albánců a do bojů proti Srbsku se zapojilo také NATO bombardováním srbského území, které mělo donutit Srby zastavit boj s Albánci. Od března do června 1999 bombardovalo NATO srbské území. Také na území Kosova docházelo k etnickým čistkám. K tomuto tématu existuje dokumentární film Uloupené Kosovo https://uloz.to/file/brHUl28x9Sk1/uloupene-kosovo-zakazany-dokument-ct-mkv#!ZGD3AQR2AGAuZzLlZGAzMGN4LwyuAGSeHmyIoxqHoxqSLmp1At== 

K jugoslávské válce existuje pouze jediný dokument televize Stream zaznamenávající masakr ve Srebrenici včetně pracovních listů pro studenty. https://www.slavne-dny.cz/episode/694712/den-kdy-zacal-masakr-ve-srebrenici-11-cervenec 

Je bohužel nutné konstatovat, že válka v Jugoslávii ukázala na rozpory mezi NATO a Ruskem a stala se prvním zárodkem budoucího konfliktu. Hlavní příčinou války byl nacionalismus a snaha politiků získat na něm moc. Všechny války v Jugoslávii byly válkami o území, které v bojích v BaH přerostly ve válku občanskou. Do války se nějakým způsobem zapojily diplomacie mnoha států, poprvé po druhé světové válce se například angažovalo Německo, ale také VB, Francie či Rusko, diplomaticky se zapojovaly také náboženské organizace, přestože jugoslávské války nebyly primárně náboženským konfliktem. V souvislosti s válkami v Jugoslávii se do Evropy dostalo skoro tři čtvrtě milionu uprchlíků. Například v Německu tehdy příliv uprchlíků vyvolal velmi negativní reakce. Válka byla také doprovázena sankcemi, které znemožňovaly zásobování potravinami a zdravotnickým materiálem. (Diplomová práce Mezinárodní aktivity vedoucí k urovnání bosenského konfliktu a jejich obraz v tisku, 1998, Lenka Ládková) Oceňovaný film Země nikoho poukazující na nemohoucnost mezinárodních jednotek UNPROFOR je dobrým dokladem složitosti situace: https://uloz.to/file/Mj4Na7Vy66ME/zeme-nikoho-2001-cz-dabing-avi#!ZGZ3LmR2AwRkBTL4BQVkAGx1MQV5BHIAAwMiEQRmL3N3JGD3Zj==